Probiotika jako módní trend
Antibiotika. Toto slovo je skloňované hlavně na podzim a v zimě, kdy nás ve velkém kolí angíny, záněty dutin nebo záněty středního ucha. A po dobrání antibiotik nám lékař doporučí zobat probiotika. Co když se ale zdravotní přínos probiotik přeceňuje a jde jenom o módní trend? Nebo jsou tyto živé kultury pro naše tělo opravdu přínosné?
Probiotika ve formě tabletek nebo probiotických potravin jsou opět v kurzu. A seženete je prakticky všude: Od lékáren přes prodejny zdravé výživy až po supermarkety. Pod probiotiky si přitom můžete představit hlavně mléčné bakterie, k nimž patří ty z rodu Bifidobacterium nebo Lactobacillus. O těchto živých bakteriích se mluví v souvislosti s tím, že ovlivňují prostředí v našem žaludku a střevech, čímž mají pozitivní vliv na naši imunitu.
Kde všude probiotické kultury najdete?
- v komerčně vyráběných probiotických doplňcích stravy
- v kysaných mléčných výrobcích
- v kysaném zelí a okurkách-kvašácích
- v nakládané zelenině
- v japonské fermentované potravině miso
- v kombuše
Hlavně na obalech komerčně vyráběných probiotických doplňků se dočtete také další informace o tom, jakým blahodárným způsobem probiotika pomáhají našemu tělu. Mluví se nejen o pozitivním dopadu na trávení a imunitu, někteří výrobci na obalech dokonce uvádějí, že probiotika odstraňují nadýmání, anebo pomáhají při depresích a úzkostech. Jenže, vážně je to pravda?
Tyto pochybnosti má i řada vědeckých týmů, proto jsou probiotika a jejich dopad na lidské zdraví předmětem jejich aktuálních výzkůmů. Odborníci dokonce mluví o tom, že probiotika nám mohou pomáhat, ale i nemusí. Na druhou stranu nám doporučují poslouchat naše tělo, které nám samo řekne, kolik produktů s živými kulturami bychom měli za den skutečně zkonzumovat.
Odborníci nejvíc pochybují o skutečné účinnosti probiotických doplňků stravy, které jsou k dostání v lékárnách. Co se děje v lidském střevě, když po dobrání antibiotik začnete pravidelně jíst probiotické kultury, zkoumal například tým kolem imunologa Erana Elinava z Weizmanského institutu vědy v Izraeli.
Objektem jejich výzkumu, který probíhal prostřednictvím endoskopie a kolonoskopie, bylo patnáct zdravých dobrovolníků. Jedna polovina z nich před startem výzkumu dva týdny jedla komerční probiotický doplněk, druhá polovina dostávala pouze náhražku (placebo).
Výsledky, ke kterým výzkum izraelského imunologa došel, rozhodně stojí za povšimnutí:
- Vědci nedokázali dle složení střevní mikroflóry určit, který z dobrovolníků bral probiotika a který pouze placebo.
- Vědci dále zjistili, že probiotické kolonizační vzorce jsou vždy závislé na jednotlivci. Zatímco někteří lidé přijmou probiotika do svých střev, jiní je pouze zkonzumují a následně bez užitku vyloučí.
- Podle imunologa Erana Elinava je tedy tvrzení, že probiotické doplňky stravy mohou být prospěšné pro každého z nás, velmi nesprávné.
